1. Úvodem
Dovolil jsem si v úvodu použít citaci slavného velikána s poněkud odvážným záměrem jejího přenosu do světa IT a zejména do prostředí MIS/EIS/DSS systémů, problematiky datových skladů, datových tržišť. Jedná se o známou skutečnost, že velké množství dat může (ale nutně nemusí) skrývat velké množství informací a že velké množství informací může (ale nutně nemusí) skrývat velké množství znalostí. Jde “pouze” o to, jak uvedené informace a znalosti získat a jak je co nejlépe poskytnout koncovým uživatelům.
Vzhledem k zaměření a rozsahu tohoto článku není vhodné ani možné podrobně rozebírat jednotlivé oblasti, ale cílem je poskytnout obecnější komentář ke zmíněné problematice jako celku se zaměřením na to, jak se situace v dané oblasti během uplynulého období měnila a jaké trendy považujeme dnes za důležité.
2. Pohled uživatele
V oblasti pohledu uživatele jsme byli svědky velmi rychlého vývoje či změny stanovisek. Stejně jako v zemích, na které se dříve při nabízení a prosazování produktů pro podporu MIS/EIS/DSS systémů jejich dodavatelé s větším či menším úspěchem odkazovali, tak i u nás si již vedení jednotlivých firem uvědomuje, že bez kvalitních řešení v této oblasti se firma nadále obejde jen velmi obtížně. Tím do značné míry odpadá dříve velice frekventovaný bod jednání o přínosech, jejich seznam, vyčíslení. Problémem zůstává, jak potřebné řešení realizovat a za jakou cenu.
V zásadě se nabízejí dvě cesty – jednak síly vlastní (firemní) s využitím stávajících či získaných zaměstnanců nebo volba příslušné specializované firmy. Nadále se budeme věnovat výhradně cestě druhé, neboť realita ukazuje, že v konečném posouzení je tato zdánlivě dražší cesta efektivnější.
Příznivý posun na straně uživatelů je vhodným základem pro další postup prací. Zkusme si teď jistě ne vyčerpávajícím způsobem stanovit kroky, jejichž podrobnějším popisem bychom se měli v následujícím textu zabývat:
- Způsob realizace.
- Otevřenost řešení.
- Požadavky.
- Zdroje dat.
- Výstupní údaje.
- Prezentace požadovaných výstupů.
- Řízený přístup (data, aplikace, bezpečnost).
3. Způsob realizace
Současné trendy i dlouholeté zkušenosti potvrzují, že pro uživatele je výhodné, aby za realizaci celkového řešení byl zodpovědný jeden partner – systémový integrátor. Zcela postačuje, že velmi často musí systémový integrátor realizovat propojení na systémy dalších partnerů, kteří poskytují služby pro jednotlivé části provozních IS (účetnictví, mzdy, … ).
To samozřejmě neznamená, že systémový integrátor nebude pro realizaci celkového řešení využívat odpovídajících produktů či nástrojů. Právě naopak, tento způsob umožní uživateli získat optimalizované řešení i z hlediska použitých produktů (databázový stroj, vývojové prostředí, datový i aplikační portál, … ).
Zcela zásadní otázkou, která by měla být uživatelem sledována a hodnocena od samého počátku je to, aby obdržel systém, který mu poskytne jak řešení problémů, které definoval tak i nástroj pro pokrývání těch požadavků, které mu nemusí být v době zadávání v plném rozsahu známy a které logicky vznikají až v době nasazení systému do rutinního provozu nebo v průběhu jeho provozu.
4. Otevřenost řešení
Otevřenost řešení je jedním z pojmů, se kterými se setkáváme zejména v souvislosti s MIS/EIS/DSS systémy velmi často.
Otevřenost z hlediska dat. Kvalitně navržená primární databáze by měla být maximálně otevřená z hlediska struktury. To znamená, že musí být umožněno snadným způsobem její rozšiřování v podobě definování a přidávání dalších podporovaných pohledů (dimenzí), úrovní v rámci jednotlivých dimenzí a samozřejmě i prvků v rámci jednotlivých úrovní. Samozřejmostí pak je otevřenost z hlediska objemu disponibilních údajů tak, aby dodané řešení bylo možno provozovat delší časové období (roky).
Otevřenost z hlediska aplikací. Tato problematika byla již částečně zmíněna. Aplikace jsou s výhodou koncipovány takovým způsobem, že vybraným uživatelům poskytují určené předem připravené údaje v dohodnuté podobě. Otevřenost aplikací pak umožňuje jejich snadné přizpůsobení pro použití vybranými skupinami uživatelů, poskytování výstupů či jejich skupin vybraným uživatelům, nebo snadné úpravy připravených výstupů dle individuálních požadavků uživateli bez asistence specialisty.
Pro potřeby rozvoje již realizovaného řešení je pak velmi důležitá možnost opět uživatelsky co nejsnadnějším způsobem realizovat doplňkové či nadstavbové datové struktury (datové sklady, jednotlivá specializovaná datová tržiště). Tímto způsobem je možno s minimálními nároky na další analytické či programátorské kapacity uspokojovat další požadavky, které zcela logicky na straně uživatele vznikají během rutinního využívání MIS/EIS/DSS systémů.
5. Požadavky
Základem pro úspěšné řešení je shoda na požadavcích, které mají být pokryty. Pro jejich získání je nanejvýše vhodné vytvořit jejich souhrn v podobě katalogu uživatelských požadavků. Tento katalog by měl být logickým způsobem členěn včetně stanovení priorit jednotlivých požadavků. Vytvořením katalogu dosáhneme zejména těchto cílů:
- Získání celkového přehledu o koncepci a rozsahu řešení.
- Dostatečně podrobný popis obsahu jednotlivých částí.
- Vytvoření podkladu pro rozdělení celkového řešení do jednotlivých etap.
- Vytvoření podkladu pro řešení jednotlivých etap.
- Vytvoření podkladu pro další rozvoj.
Na katalog uživatelských požadavků pak logicky navazují další etapy řešení.
6. Zdroje dat
Zdroje dat a zejména způsob převodu dat do podoby co nejvhodnější pro potřeby MIS/EIS/DSS systémů jsou základní podmínkou úspěšnosti vlastního řešení. Sebelepší nástroj či výsledné řešení v podobě nejkrásnějšího grafu či vynikajícím způsobem přehledné tabulky nebude uživateli nic platné, pokud nebude čerpat ze správných údajů – verifikovaného a konzistentního zdroje dat.
Zkušenosti s budováním a provozováním MIS/EIS/DSS systémů jednoznačně prokázaly, že optimální postup spočívá ve vytvoření kvalitního zdroje údajů, nejlépe v podobě tzv. primární databáze. Struktura a obsah primární databáze je optimalizován pro účely právě MIS/EIS/DSS nástrojů. Zdrojem pro naplnění jsou samozřejmě databázové struktury provozních IS, prostředkem pro naplnění je datová pumpa.
Zdánlivým paradoxem tohoto přístupu je skutečnost, že takto vytvořená primární databáze může být rozsáhlejší, než databáze provozních IS. Vzhledem k současnému stavu na poli HW se však nejedná o nijak závažný problém. Velmi podstatné naopak je, že takto vytvořená primární databáze umožňuje sjednotit do jednoho prostředí vstupy z různých provozních IS včetně archivních či historických údajů a nad těmito údaji pak realizovat MIS/EIS/DSS výstupy takového druhu, jaké by v prostředí provozních IS nebylo možno realizovat vůbec, nebo se značnými komplikacemi (časová náročnost, forma a rozsah výstupů, obtížná realizace pohledů z různých úhlů).
Návrh a naplnění potřebných datových struktur je zcela zásadní podmínkou úspěšnosti nasazení MIS/EIS/DSS systémů.
7. Prezentace výstupů
V této oblasti došlo zejména z pohledu uživatele v poslední době ke zřejmě největšímu posunu. Naprosto samozřejmými se staly standardní funkce pro zobrazování požadovaných údajů v různém stupni podrobnosti (drill up, down, accross) a z různých úhlů pohledu (volba jedné či více dimenzí, úrovní v rámci dimenzí, výběr prvků dimenzí). Pro potřeby uživatele vystoupily v oblasti prezentace do popředí další oblasti jako:
- Jednotné prostředí pro přístup k požadovaným výstupům.
- Dostupnost požadovaných údajů v prostředí intranet a internet.
- Uživatelská práva k aplikacím.
- Uživatelská práva k datům v rámci aplikací.
- Jednotné prostředí pro spouštění různorodých aplikací.
- Další možnosti přístupu (informační kiosky).
- Standardní výstupy.
- Uživatelské výstupy.
- Výstup údajů do zvoleného prostředí.
- Zpřístupnění aplikací z jiných oblastí.
- Bezpečnost.
Velká část těchto požadavků je s výhodou realizovatelná s využitím tzv. portálů. Jedná se o nástroje, které umožňují uživatelsky příjemným a administrativně nenáročným způsobem připravit požadované prostředí. Jednotliví uživatelé tak mají k dispozici nabídku, kterou je možno po dohodě dále upravovat a vytvářet tak nabídky na míru.
Významnou částí v této oblasti je otázka standardních a uživatelských výstupů. Standardními výstupy můžeme nazvat tu oblast, která je definována na úrovni požadavků a realizována jako řešení. Uživatelskými výstupy pak rozumíme tu část, kterou jsme v předchozím textu zmiňovali jako nástroj, tj. poskytnutí možnosti uživatelům resp. jejich skupinám vytvářet snadným způsobem vlastní dotazy či sestavy.
Podstatnou záležitostí je také podpora výstupu do zvoleného prostředí. Zcela zřejmě se nabízí otázka, proč se touto problematikou zabývat, když máme k dispozici vyspělé nástroje pro patřičnou prezentaci požadovaných výstupů? Máme pro to dva hlavní důvody.
I přes značnou vyspělost prezentačních a analytických nástrojů (nebo dokonce právě proto) se ukazuje, že některé činnosti může být z hlediska snadnosti či možnosti provedení výhodné dělat ve “standardním” prostředí – např. MS Excel. Zejména se může jednat o formalizování výstupů, doplňování požadovaných nestandardních (nedatabázových) údajů a podobně.
Druhým důvodem je to, že často existuje přímý požadavek na existenci určitých výstupů v určitém formátu (MS Excel, html, … ) pro předávání dalším pracovníkům či složkám, které takovýto formát z různých důvodů přímo vyžadují.
8. Řízení přístupu (data, aplikace, bezpečnost)
Řízení přístupu a bezpečnost je oblastí, která s masivním rozšířením dostupnosti různých údajů nabyla zásadním způsobem na významu. Problematika byla již částečně zmíněna v předchozích částech tohoto textu, proto na tomto místě udělejme pouze krátký přehled částí, které by měl odpovědně vybudovaný MIS/EIS/DSS systém zahrnovat:
- Přístup k datům.
- Přístup k aplikacím.
- Systémová ochrana – “fire wall”.
- Systémová ochrana – “demilitarizované zony”.
- Kódování přenášené informace.
První dva body byly již zmíněny při popisu práce s daty (příprava kvalitní primární databáze), resp. v kapitole o prezentaci výstupů. Při implementaci přístupových práv je s výhodou využíváno jak vlastností příslušných produktů (databázový stroj, prezentační vrstva, portál), tak může být potřebná podpora či její rozšíření zahrnuto do logiky vytvářených částí řešení (aplikace).
Další body jsou pak pokryty na úrovni systémového řešení a použitím příslušných specializovaných produktů (kódování přenášených informací). K podrobnějšímu seznámení s danou problematikou by jistě s výhodou posloužil samostatný odborně zaměřený článek.
9. Shrnutí
Co připojit na závěr. Zcela jistě opakování již uvedené skutečnosti, že zaměření článku je výrazně komentářové. Doufám, že pokud se čtenáři podařilo probojovat se až k této pasáži, odnese si obecnou povědomost o určení a způsobu vytváření MIS/EIS/DSS systémů, o tom, co od nich může očekávat a s jakými případnými úskalími se může při jejich tvorbě setkat.